Další pokus

Zase to zkouším.
Radši už ani nepočítám kolikátý je tenhle pokus. Pokus o vedení blogu a psaní příspěvků, které třeba někdo bude číst.  Jo, pořád mě nepřešla chuť vylévat si srdíčko veřejně. Další věc, kterou bych mohla přidat na seznam, nesoucí název ,,Proč mi ještě nemůže bejt dvacet!".
Tak, taky mi ještě neni dvacet, mám před sebou posledních pár měsíců, kdy se mi bude tolerovat veškerá nevyspělost a pubertální výlevy. Upřímně nevěřim, že během příštích 4 měsíců se ze mě stane rozumná slečna, která bude mít nahled a rozhodně nebude řešit ty blbosti co řeším teď. Bude znát svoji hodnotu a mít srovnaný ambice. A taky se jim náležitě věnovat.
Budu furt stejně naivní holka, hledající štěstí  a ,,toho pravýho". Podléhat kouzlu nesprávných kluků a po nocích brečet do polštáře. Přesvědčovat sama sebe, že určitě začnu jíst zdravě a cvičit. A hlavně taky šetřit, což mi teda jde asi ze všeho nejhůř.
Vykašlu se na překonávání sama sebe a budu hold vžycky hlavně slyšet, než vidět, protože sem ta co má sotva 150 cm. A ano, sedávám ve předu a řidičák si dělám! Budu se tvářit jako tvrdá holka, rejpat do lidí a sršet sarkasmem a ironii. To je můj recept na skrytí nadměrné citlivosti a toho, že vlastně nejsem vůbec tvrdá holka.